Po absolvování studia učitelství a nástupu na základní školu v Plané nad Lužnicí jsem využil možnosti zapůjčit si termokameru z katedry aplikované fyziky a techniky pedagogické fakulty JU. Cena zařízení byla v té době pro školní rozpočet neakceptovatelná, ale přínos v možnosti sledovat změnu rozložení povrchové teploty tělesa téměř v reálném čase či vyvarování se problému relaxační doby teploměru mě velice nadchla.
Postupem času ceny techniky klesaly, a tak jsem při výuce termiky v praktiku školních pokusů na vysoké škole volil termokameru jako samozřejmost, její použití je přínosné i v mechanice či elektromagnetismu, kde lze pozorovat „ztráty energie“ nebo její přeměny. Další z výhod bylo dynamické pozorování umožňující sledovat jev soustavně, bez přerušení po celou dobu experimentu. Také neovlivňování termodynamické rovnováhy vkládáním tělesa s vlastní tepelnou kapacitou jsem vnímal jako jednoznačný posun v přesnosti měření.
Poslední školní rok jsem při výuce na střední průmyslové škole automobilní a technické se studenty učebních oborů využil možnosti termokamery LabIR v analýze změny teploty určité oblasti tělesa. Žáky bylo vyzdvihováno vyvarování se očekávání stejné hodnoty teploty pro celý povrch na základě jedné hodnoty z teploměru.
Možnost nového pohledu na známé i neznámé situace byl na všech typech škol motivačním prvkem. Použití termokamery vedlo k hlubšímu porozumění probíraného učiva a také propojení souvislostí mezi jednotlivými přírodními jevy.